RR Standard

RHODESIAN RIDGEBACK STANDARD

Rhodéský ridgeback je inteligentní, důstojný a k cizincům rezervovaný pes, bez známky agrese či plachosti. Ke svému pánovi velice lne a je věrný. Rhodéský ridgeback je také velmi klidný, poslušný, někdy však  poněkud líný.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Rhodesian Ridgeback; čes.: Rhodéský ridgeback

PŮVOD:
Rhodéský ridgeback je v mnoha částech světa dodnes užíván jako lovecký pes, zvláště ceněný však je jako hlídací pes a rodinný mazlíček.
Rhodéský ridgeback je v současné době jediným uznaným plemenem pocházejícím z jižní Afriky. Místo jeho původu může být vystopované ke Kapské kolonii v jižní Africe, kde psi byli kříženi se psy raných průkopníků a s polo-ochočenými místními psy, Hotentotskými honiči. Lovil hlavně ve skupinách 2 nebo 3 psů a hlavním úkolem Rhodéského ridgebacka a Lionského psa byl především lov, a to obzvláště lvů, kterého s velkou čilostí drželi „v úzkých“, dokud samotný lovec nepřišel. Původní standard, který byl sepsaný panem R. F. Barnesem, v Bulawayo, v Rhodesii, v roce 1922, byl založený podle Dalmatina, a byl schválený jihoafrickým Kennel Clubem v roce 1926.  - více v článku níže.

POPIS:
Rhodéský ridgeback by měl reprezentovat dobře vyvážený vzhled. Je to silný, svalnatý, hbitý a aktivní pes, v liniích souměrný, schopný ohromné výdrže a velké dávky rychlosti. Jeho důraz je kladen na čilost a eleganci, zdraví, bez tendence k masivnosti.
Zvláštností plemene je hřeben na zádech, který je zformován vlasy vyrůstajícími v opačném směru, než zbytek srsti. Tento hřeben je „erbem“ plemene. Hřeben musí být jasně definovaný, ohraničený, souměrný a směrem ke kyčlím se zužovat. Musí začínat hned za rameny a pokračovat až ke kyčlím. Musí obsahovat 2 koruny či věnce, identické a navzájem k sobě opačné. Průměrná šířka hřebenu je 5 cm.
Lebku má plochou, mezi ušima širokou, hlava by měla být při odpočinku bez vrásek, stop by měl být dobře definovaný, a ne v jedné přímce od nosu k týlu.
Nos by měl být černý nebo hnědý. Černý nos by měl být doprovázený tmavýma očima, hnědý nos jantarovýma očima. Čenich má dlouhý, hluboký a silný.
Rty jsou čisté a dobře přiléhající. Líce má čisté.
Oči by měly být dobře oddělené, okrouhlé, jasné a jiskřivé, s inteligentním výrazem, jejich zbarvení je s barvou srstí harmonické.
Uši by měly být vysoko posazené, středně velké, v základu dosti široké, postupně se k zakulacenému bodu zužují, měly by být svěšené blízko u hlavy.
Krk má dosti dlouhý a silný.
Záda jsou silná a bedra mírně klenutá.
Hruď by neměla být příliš široká, ale velmi prostorná a hluboká a dosahovat k loktům, přední část hrudi by měla být při pohledu ze strany dobře viditelná. Žebra nikdy nemá kulatá.
Ocas je u kořene silný, směrem ke konci se zužuje, není hrubý, měl by být mírně delší, neměl by být připojený příliš vysoko, ani příliš nízko, je nošený v nepatrném zatočení směrem nahoru, nikdy však zkroucený.
Přední končetiny jsou dokonale rovné, silné, mají dobrou kostní strukturu a lokty blízko u těla, při pohledu ze strany by končetiny měly být širší, než při pohledu zepředu. Ramena má skloněná, čistá a svalnatá. Zadní končetiny jsou silnější, zadeček dobře ohraničený. Tlapky jsou kompaktní a okrouhlé, s dobře klenutými, tuhými prsty a tuhými a pružnými polštářky.
Chůze i pohyb jsou volné a aktivní, končetiny se pohybují přímo vpřed.

VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 63 až 69 cm.
Fena má v kohoutku 61 až 66 cm.

VÁHA:
Pes průměrně váží 36-45 kg.
Fena průměrně váží 30-37 kg.

SRST:
Rhodéský ridgeback má krátkou, hustou a hladkou srst, na pohled je lesklá, není hedvábná, ani zvlněná. Zbarvení je od světle pšeničného k červeně pšeničnému. Trocha zbarvení na hrudi a prstech je přípustné, ale příliš bílého zbarvení na hrudi, prstech, na břiše a nad prsty je nevhodné. Tmavý čenich a uši jsou povolené. Nadměrné množství černých chlupů na srsti je vysoce nepřijatelné.

CHARAKTER:
Rhodéský ridgeback je inteligentní, důstojný a k cizincům rezervovaný pes, bez známky agrese či plachosti. Ke svému pánovi velice lne a je věrný.
Rhodéský ridgeback je také velmi klidný, poslušný, někdy však poněkud líný. Zřídkakdy štěká, má rád děti a je oddaný. Ochrání vás i váš majetek. Jakmile tento urostlý, poněkud flegmatický pes něco zvětří, v mžiku se změní v letící střelu. Hodí se k hlídací a strážní službě.

PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Rhodéský ridgeback se průměrně dožívá 12 let.

VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes.

VYUŽITÍ DNES:
Služební pes a společník.

PLEMENO:
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 3 – Honiči- příbuzná plemena.
S pracovní zkouškou.

OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
RR

ČÍSLO STANDARDU:
146/ 10. 12. 1996 (Velká Británie)

Vznik plemene Rhodéský ridgeback

První dva lví psi byli zaregistrováni 18. září roku 1924.
Jako zvláštnost RR, zděděná po loveckých psech Hottentotů - ridge se pokládá za to nejpodstatnější u těchto psů.

Hottentoti migrovali do Jižní centrální Afriky ze severu, pravděpodobně Jižního Súdánu nebo z Etiopie. Důvody migrace dnes již nikdo neví (války, sucha apod.). Mnoho těchto lidí mělo lovecké psy viz pyramidy, římští lovečtí psi apod. Jeden z nich, který je vytesán do mramoru ve Vatikánu je velmi podoben dnešnímu Rhodéskému Ridgebackovi.
Tito lidé používali psy jako hlídače a jako lovce. Psi byli menší než současní RR, zhruba velikosti šakala. Měli pravděpodobně uši nahoru, hrubou srst a někteří ridge. První komentáře Evropanů ohledně těchto psů byly, že jsou vhodní ke službě a důvěryhodní. Pro zajímavost, u Hottentotů bylo jediné domestikované zvíře pes - ošklivé stvoření podobné šakalu, věrné a služby schopné zvíře. Na páteři mělo obrácené chlupy.
Pro jiný kmen - Zulu je známé, že měli lovecké a hlídací psy. Lovečtí psi byli větší a byli více ceněni. Např. pes na kresbě náčelníka Zulu je velice podoben dnešnímu RR.
RR zdědil ridge od Hottentotských psů, ale jeho konformace přišla z evropských loveckých psů, kteří byli přivezeni do Afriky s osadníky z různých evropských zemí .
V roce 1651 - Jan van Riebecck se snaží vyšlechtit psy, kteří byli předchůdci RR a kterým se říkalo "Boer honde"(Burský pes). Je velmi pravděpodobné, že africký bladhoud pocházející z Portugalska je jeden z předchůdců RR, a že tito psi byli známí pro vynikající lovecké schopnosti a bylo zahrnuti do chovu Burského psa.

Co to vlastně byl Burský pes?
Burové používali jednak Grejhaundy, kteří byli rychlí, na šakaly a opice, míšence mastifů a buldoků pro svoji tíhu a také typ podobný foxhaundům.
První dva kusy byli přivezeni z Kapské provincie do Rhodésie. Zřejmě se jednalo o původní chovný pár.Tito původně přivezení psi byli dobří na lvi a na leopardy. Byli mohutní, velcí, hnědí a měli dlouhý ocas a ridge. Současní Ridgebackové se liší, ale nejí pochyby, že z nich právě pocházejí.
V rove 1920 došlo téměř k zániku loveckých psů. V důsledku omezení lovu a věnování se zemědělství. Počátkem tohoto století byli nalézáni na různých místech Afriky psi, kteří měli obrácené chlupy na hřbetě.