Jak plyne čas - štěně (postřehy ze života)

Jimmiho jsme si přivezli z chovatelské stanice - Korycanských skal, a to v únoru 2011.

První dny pro nás znamenaly nákupy výbavy ale hlavně pár probdělých nocí. Ačkoli měl svůj pelíšek, museli jsme také zajistit aby v noci neutekl a nepobíhal po místnosti. K tomu nám pomohla dětská ohrádka. Přes den otevřená aby si zvykl a večer uzavřená. První dny jsme se s manželkou střídali ve spaní na matraci u pelechu, s rukou strčenou do ohrádky aby nás "cítil". Cca po 10ti dnech spal jak nemluvně sám v obýváku.

POZNATEK:

1) malé štěně, i když se vyčůrá doma nesmí být potrestáno ale okamžitě vynaseno ven (i když už čůrat nebude) a pak odměněno. Takto se dá naučit venkovní "vyprazdňování" cca do 2 dnů.

2) už od mala (cca od 3 měsíců) je dobré se naučit s ním hrát. Pes si hraje rád ale většinou to neumí páníček. Toto byla i moje chyba a později se mi to velice vymstilo. Hrát si se psem znamená používat vyšší intonace a "šaškovat", tahat se o míček (ze začátku neházet) nebo o kůži. Rozhodně se vyvarovat kousání rukou a věcí, které mu nedáte sami.

3) již od malinka je nutné na psa volat jménem a přivolávat "ke mně" aby si co nejdříve tento povel osvojil.

4) co nejvíce hladit na všech partiích těla a tím postupně osvojit návyky jako např. utírání tlapek, čištění zubů, očí atd...Toto je i příprava na eventuální návštěvy veterináře nebo výstav.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Od 4 měsíců věku jsme začali navštěvovat psí školku https://www.charon-dread.net/ , která nám hodně pomohla hlavně v socializaci a navedla k určení směru chování. Výcvik je veden se zaměření na hru. Jelikož nám to práce umožňuje, Jimmi je stále s námi. Chodíme po rušných ulicích, do restaurací atd. Hodně pomáhá "muchlování" od jiných lidí. Na vodítku ho pouštíme ke všem psům.

Začínáme přidávat k jídlu i doplněk stravy na klouby Alavis.

Od 9. měsíce jsme začali občas navštěvovat i https://zkorudnik.webnode.cz/, a to hlavně z důvodu socializace (více psů) a doplnění výcviku - zkusit jinou formu.

Co je to platné, že Jimmi je již socializovaný a vychází se všemi, když potkává psy, kteří na něho převážně útočí. Mezi 12. - 14. měsícem ho pokousalo několik psů. Naposled to bylo na krátké vycházce "za barákem", kde byl Jimmi napaden dvěma vlčáky. Běžel k nim s vrtícím ocasem a když doběhl a chtěl si hrát, oni ho obestoupili a zaútočili. Ani se nebránil, byl z toho otřesen. Skončilo to "naštěstí jen" prokousnutou nohou (dvěma stehy) a díky oblečku jen škrábancema ve slabinách a zádech. A to den před tím si z coursingu přivezl také kousnutí na stehně, které skončilo také jedním stehem - samozřejmě, že vše na "výstavní" straně.

NEMOCI : ve věku 5 měsíců se objevil "šlem" ve stolici s trochou krve. První veterinář začal dávat Jimmimu injekce na podporu funkce slinivky (a to bez jakéhokoli vyšetření). Po týdnu jsme přestali věřit účinnosti léčby a navštívili jiného lékaře. Ten mu nasadil prášky na ledviny..??? Uběhlo dalších 14 dnů a opět bez zlepšení. Nakonec jsme zašli na veterinu do jiného města. Tam ho vyšetřili (krev, stolici...) ale nic nenašli. Shodou okolností byla přítomna v ordinaci mladá lékařka "na zaučení", která nás odchytila venku s tím, aby jsme zkusili přírodní medicínu - vývar ze lněného semínka a namíchat do granulí. Věřte, nevěřte, za dva dny měl Jimmík hovínko jak z časopisu!

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

14 měsíců - a je to pomalu tady, čeho jsme se báli. Na poslední procházce jsme šli s velkým švýcarským salašnickým psem (Cháronem) s kterým se neviděli cca 6 měsíců ale předtím spolu trávili dost času v psí školičce. Cháronek na Jimma dorážel a celkem "tvrdě" ho kousal do krku a uší. Jimmi to vydržel asi 15 minut a POPRVÉ "vyjel" s razancí až jsem se lekl. Další týden jsme na procházce "na volno" potkali setra s kterým se Jimmi zná a několikrát se potkali bez problémů. Nyní se však chovali s nevraživostí - stáli u sebe, naježení a ve chvíli, kdy jsem šáhl na Jimmův obojek (CHYBA!!! - jakmile se dotknete psa v této situaci, tak to považuje za signál k útoku), tak oba zaútočili. Naštěstí jsem byl rychlejší a Jimma strhl stranou. Asi s tím budu muset rychle něco udělat! (Dopisuji o 4 měsíce později) Tak je mi to teď jasné, zakládám na problém zvaný "vodítková agrese", už vím jak se tomu vyvarovat...doufám, že to vyjde!

ÚRAZY

(pokousání): na výstavě Jimmovi prokousli ucho. Toto je asi nejhorší (z běžných) poranění. Díky tomu, že na výstavě nebyl veterinář!!!???? nebyl nikdo, kdo by mu to zašil. Navštívili jsme doktora až druhý den a on to již zašít nemohl, prý je pozdě. Krvácelo to dlouhé dny a vlastní léčení trvalo cca 2 měsíce - jo ale jizva zůstala. Doporučení - ihned k veterináři!!! Toto platí pro každé kousnutí! Toto platí pro jakékoli případy, kdy je potřeba šití.

Co mít (alespoň) doma pro případ takovéhoto případu:

1) tekutý obvaz (Novikov) - pozor ! ne vždy se může používat v neředěné formě.

2) tampóny (vata),

3) dezinfekce (Betadine),

4) obvaz a náplasti.

5) samozřejmě i nástroje pro vytažení klíštěte (dokoupili jsme gel na usmrcení klíštěte)

Po ošetření u veterináře je potřeba se o ránu dále starat. Nám se osvědčila na kousance Měsíčková mast, na ucho pak emulze, která se používá na ošetření struků krav (má to dlouhý název a stejně to vydává jen veterinář).

(popálení): na coursingovém tréninku se dostala Jimmíkovi šňůra mezi nohy a docela dost ho "popálila". Všimli jsme si toho až doma, a tak na chlazení již bylo pozdě. Ihned druhý den mu byla noha mazaná Betadinem - mastí ,. Po 3 dnech jsme začali nohu mazat calciovou mastí. Po 10ti dnech se konečně začíná "krvavá stopa" ztrácet.

Lékárničku jsme rozšířili o Betadine mast.

(poranění oka): na poranění oka se u psů NESMÍ dávat kortikoidní ATB (např.Maxitrol atd...), protože pozastaví proces hojení...

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

15. měsíc - Jimmi se hodně zklidnil ale o to více s ním "mlátí" puberta. Když píšu "zklidnil" zdá se mi, že až moc, což se projevuje hlavně na cvičáku. Je možné, že je zlenivělý po zimě ale zcela přestal skákat přez překážku, na kladinu ho vůbec nemůžeme dostat....Nejprve mu zkusíme  zajistit více odpočinku. Přeci jenom když s námi chodí do práce moc toho za den nenaspí a v noci spí tak 10-12 hodin a to mu zcela zřejmě nestačí.


16. měsíc - stále přetrvává strach z kladiny a překážek. Pomalu skáčeme přes jedno prkýnko...jde to ztuha. Necháváme ho také postupně v boudě u domu. Je pravda, že leží a nijak ho to "nestresuje" - ačkoli nespí, nemočí, nepije...snad si zvykne odpočívat bez naší přítomnosti.

 

18.měsíc - Jimmi skáče přes překážku zcela bez problémů a v boudě již odpočívá. Urychli jsem to tím, že jsem dal překážku do zahradních dvířek a pokud chtěl za námi na "velkou" zahradu, prostě musel skočit. Postupně jsem ji dával dál od branky - hodně to pomohlo.  Zesiluje puberta ale dá se to zvládnout...vyhejbáme se "vonících" čubek. Také jsme přešli na jiné krmivo (Magnusson), které mě přesvědčilo, že patří mezi nejlepší (ve střední cenové třídě) - proč? Hlavně z důvodu, ža tam je maso a ne masová moučka. Jimmi je stále rychlejší na coursingu - opět vyhrává. NEJdůležitější v tomto období byly rentgeny kyčlí a ramen - výsledky na hl. straně.

 

19.měsíc - opět výtěztví na coursingu, Každý týden chodíme na hory, a to na cca 20-35 Km trasy. Jimmi je super a šlape dokud jdu já.

.

20. měsíc - Příprava na OBZ - základní zkoušky Obedience. Vlastní zkoušky dopadly diskvalifikací, a to z důvodu, že se v půli zkoušek "zasekl" a nechtěl spolupracovat. I tak jsme měli obrovský úspěch s chůzí a odvoláním. Jimmi asi není ještě připravený na tyto zkoušky z hlediska soustředění - jo prostě hraní se psy a čubami je pro něho silnější než já. Možná se zasekl také z důvodu, že nedostal ani za jednu "disciplínu" dobrůtku (a na to byl zvyklý) a nebo tím, že byl přetrénovaný - přeci jenom týdenní soustředění je pro psy "záhul". V každém případě začíná příprava na ZOP - zkouška za měsíc 15.9.2012!!!!

 

21.měsíc - ZOP opět nedopadla. Ne, že by to Jimmi neuměl, uměl, ale ta rosa co tak studí na bříško... . Odložení super, vydržel cca 8 minut bez hnutí - ale sedět. Takže 0 bodů. Odložení ve skupině...ani se nehnul celé 2 minuty - ale ve stoje. Další 0 bodů. Říkam dobré, ještě stále máme šanci, ostatní cviky v rozmezí 7 až 9 bodů ale jen do doby odvolání. Jo přivolání máme super ale to by musel odeběhnout...a on se nehnul od nohy. Tak a bylo to. Zvonec a konec. Takže znovu za měsíc ale za podmínky, že celou noc budu vysušovat trávník....

No a jak jsem psal v záhlaví, prošli jsme úspěšně bonitací a Jimmi se stává krycím psem...hrozná radost

 

30.měsíc - máme za sebou úspěšně složené zkoušky ZOP. Také jsme 2x absolvovali zkoušku OBZ (obedience) ale neúspěšně a budeme to muset nechat na další rok 2014. Zjistil jsem, že Jimmi má ve zkušebním prostoru stres . Asi na něj moc tlačím a nebo cítí ze mě trému...nevím ale na jaře vyzkouším nový styl výcviku (přípravy na výcvik)

 

34.měsíc - tak se nám narodila štěnda. Tonička (www.chs-ridgeback.eu) byla úžasná a porodila 17!!!!!!! krásných potomků 12 holek a 5 kluků. Dva kluci zemřeli ale i tak je to úžasný výkon. Jinak stále běháme coursing, cvičíme poslušnost , jezdíme na koloběžce a chodíme na treky, hlavně po Krkonoších - asi již není cesta kterou bycho neznali...